Stav mikrobiomu ve střevech má podle odborníků vliv na lidský mozek, metabolismus, ale i riziko vzniku nádorů. Ovlivňují ho strava, životní prostředí i užívané léky, zejména antibiotika. Řekli to zástupci lékařů na semináři Role mikrobiomu v udržení duševního a tělesného zdraví v Poslanecké sněmovně.
„Ukázalo se v posledních dekádách, že střevní mikrobiota hraje významnou roli nejenom pro nervový systém, metabolismus, ale i při vzniku nádorů a jejich léčbě,“ uvedla Helena Tlaskalová-Hogenová z České mikrobiomové společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
Mikrobiom se podle odborníků u lidí liší s věkem, místem bydliště nebo životním stylem. Zhoršit jeho kvalitu nebo pestrost může například užívání antibiotik nebo průmyslově zpracovaných potravin. Podle vedoucí centra poruch příjmu potravy Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Hany Papežové mají vliv také stres nebo přehnané diety. Látky vznikající ve střevech pak zprostředkovaně ovlivňují mozek, části odpovědné za chování nebo emoce.
Mikrobiomu ve střevech prospívá podle Jana Gojdy z Interní kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady pestrá strava bohatá na vlákninu, fyzická aktivita nebo respekt k chronobiologii, tedy správné rozložení spánku a bdění v závislosti na fázi dne.
Specifické složení mikrobiomu podle něj mají pacienti s obezitou. Látky, které jim ve střevech vznikají, mohou vytvářet slabý chronický zánět, který dlouhodobě postupně vede k cukrovce. Obezitou přitom trpí 30 procent Čechů, s lidmi s nadváhou je jich dohromady 60 procent.
Připomněl, že některým obézním se ani při zdravé stravě nebo dostatku pohybu nedaří hubnout, v čemž může roli hrát i mikrobiom. Jeho poznávání by podle něj mohlo do budoucna vést k tomu, že by se pro každého pacienta dala vytvořit strava na míru. „Pokud bychom někdy byli schopni popsat ty základní vztahy (…), tak budeme schopni personalizovanou nutriční intervenci našim pacientům nabídnout, ale tak daleko zatím nejsme,“ dodal.
Bakterií v lidském střevě je stejné množství jako všech ostatních buněk v těle, jejich genů je ale stokrát víc než u člověka. U každého je navíc specifický, podobně jako otisky prstů. Vliv má i způsob porodu a kojení, děti porozené císařským řezem mají jiné složení. Mikrobiom se zhoršuje v seniorském věku.
Organismus, kde není mikrobiom pestrý, je více náchylný k virovým či bakteriálním gastroenteritidám, jako jsou například střevní chřipky nebo průjmy a zvracení. Zvyšuje se také riziko poškození jater, stav mikrobiomu souvisí i s autoimunitními onemocněními a civilizačními chorobami. Bakterie ve střevech produkují rovněž vitamin K a B a „hormon štěstí“ serotonin, který je zodpovědný i za regeneraci a kvalitu spánku.
TZ
