Dosud neznámý mechanismus regulující sestřih ribonukleové kyseliny (RNA) popsal tým vedený Daliborem Blažkem z brněnského institutu CEITEC Masarykovy univerzity. Ve středu článek zveřejnil časopis Nature, informovala mluvčí institutu Ester Jarour. Zjištění vědců mohou v budoucnu nalézt uplatnění v medicíně, konkrétně při zastavování růstu nádorových buněk.
Sestřih provádí spliceozom – buněčný stříhací stroj, který má za úkol odstranit „odpadní“ část z nově vytvořeného vlákna RNA. Při sestavování a aktivaci spliceozomu a při regulaci sestřihu hraje ústřední roli protein zvaný CDK11. Blažkův tým prokázal, že konkrétní protinádorová molekula OTS964 cílí výhradně na protein CDK11 a ovlivňuje proces sestřihu.
„Prokázali jsme ústřední roli CDK11 při sestavování spliceozomu a při regulaci sestřihu a také to, že molekula OTS964 působí jako inhibitor CDK11, který potlačuje aktivaci spliceozomu, a ovlivňuje tak celý proces sestřihu,“ popsal Blažek.
Laik si může spliceozom představit jako filmový stříhací stroj, který z původního filmu selektivně vystřihne nepoužitelný materiál, v případě RNA takzvané introny, a vyčištěnou verzi filmu pošle režisérovi. Proces řídí spliceozom, který prochází přesně regulovaným sestavováním.
„Charakterizovali jsme nový mechanismus a objevili jsme nový nástroj, který dokáže s tímto mechanismem manipulovat. Regulace sestřihu prostřednictvím CDK11 by mohla mít i terapeutický potenciál a otevírá dveře pro budoucí studie CDK11 a dalších rolí, které by mohla tato kináza hrát v sestřihu RNA a genové expresi,“ doplnil Blažek.
Na studii spolupracovali odborníci různých specializací a z vícero států. Vedle Čechů svými znalostmi přispěli experti z pracovišť v Německu, Británii a Španělsku.
Zdroj: allnews.cz
Foto: Shutterstock
