Prodeje léků na předpis na českém farmaceutickém trhu v roce 2022 vzrostly meziročně o šest procent. Hodnota trhu s léky na předpis, která v tržbách výrobců zahrnuje platby zákazníků za volně prodejné léky, i úhrady pojišťoven a doplatky pacientů za léky na předpis, tak činila 87 miliard korun. Výrazněji stoupal zájem o volně prodejné léky, kde tržby prodejů meziročně vzrostly o 12 procent na celkem 32 miliard korun. Vedle tržeb rostly i objemy prodaných léků. U léků na předpis meziročně o čtyři procenta, u volně prodejných o devět procent. V průměru léky loni zdražily zhruba o deset procent. Vyplývá to z dat, které poskytla analytická společnost IQVIA.
V případě léků na předpis dlouhodobě roste poptávka po nejsilnější skupině léků, a sice léků pro léčbu nádorových onemocnění, které stojí téměř za 23 procent hodnoty trhu. Skupinou s největším objemem prodaných léků jsou s pětinovým podílem tradičně léky pro oblast nervového systému, mezi které patří zejména analgetika. Na trhu volně prodejných produktů byly nejprodávanější kategorií tradičně léky proti nachlazení.
Léky na předpis platí z většiny zdravotní pojišťovny, v letech 2020 a 2021 vydaly každoročně na léky na předpis 38,5 miliardy Kč, loňská data ještě nejsou dostupná. Zhruba třetinu částky, kterou za léky na předpis platí pojišťovny, navíc zaplatí každý rok lidé na doplatcích. Například v roce 2020 to bylo podle Českého statistického úřadu průměrně 1152 korun na osobu, dalších 1494 korun pak lidé vydali na volně prodejné léky. Zdravotní pojišťovny lidem, kteří platí na doplatcích vysoké částky, jejich část vrací. U zdravotně postižených seniorů nad 70 let je to nad 500 korun ročně, u dětí a mladších seniorů nad 1000 korun a ostatních dospělých nad 5000 korun.
Z pohledu patentové ochrany nejvíce posílily patentem chráněné léky s růstem tržeb o 14 procent. O šest procent stouply i prodeje léků patentové ochrany. Naopak léky, kterým už patentová ochrana vypršela, zaznamenaly o šest procent nižší prodeje. Potvrdil se tak dlouhodobý trend poklesu cen způsobený postupným nástupem generických léků. Ty zvýšily tržby o sedm procent. U originálních léků na předpis pak loni lékárny navýšily tržby o šest procent.
Všeobecné zvyšování cen na trhu se loni nevyhnulo ani volně prodejným lékům. Podle IQVIA se lékárenský trh obecně držel na úrovni zdražení do deseti procent. V nejprodávanější kategorii léků proti nachlazení byl nárůst tržeb způsoben především vyšším zájmem během chřipkové sezony. V prosinci se obrat této skupiny meziročně zvýšil o 26 procent, což představuje oproti průměrnému růstu v celém roce dvojnásobné tempo. Nejvyšší zvýšení průměrné ceny pak zaznamenala skupina nutričně kompletní vysokoenergetické výživy se čtvrtinovým nárůstem. To však podle IQVIA bylo často zapříčiněno tendencí zákazníků nakupovat větší, a tedy celkově dražší balení produktů.
Léky na předpis mají pojišťovnami a Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) stanovenou maximální cenu a úhradu, zvyšovat jejich ceny adekvátně k růstu nákladů tak výrobci nemohou. Zástupci asociací sdružující výrobce léčiv v ČR minulý týden uvedli, že náklady rostly o stovky procent, velká část léků se ale prodává už za svou maximální cenu. Největší problém vidí u nejlevnějších léků do 150 korun za balení, kde má výrobce nízkou marži. Tuto cenu má zhruba 1000 z 6500 léků na recept, které v Česku obchodují. Na maximální ceně jich je kolem 60 procent.
Svůj podíl na celkových prodejích léků loni opět zvýšily internetové lékárny, které nyní mají okolo 14 procent. I přesto se však vývoj na on-line trhu ve srovnání s předchozími roky změnil. „Zatímco v předchozích covidových letech jsme mohli sledovat velmi dynamický růst internetových prodejů, který dosahoval i 50procentní posílení, v roce 2022 došlo ke zpomalení růstu na 14 procent,“ řekl produktový ředitel IQVIA Česká republika a Slovensko Ondřej Frič.
Kamenné lékárny loni navýšily tržby o 12 procent, což oproti minulosti představuje zvýšení tempa růstu. Podle IQVIA jsou přitom patrné rozdílné nákupní návyky podle toho, jestli zákazníci nakupují přes internet či osobně v lékárně.
Lékárny se v posledních měsících potýkají s nedostatkem některých léků. Největší problémy byly například u zásob antibiotik nebo některých léků pro děti. Stát kvůli tomu musel zajistit dovoz balení navíc a jednal s výrobci o navýšení výroby pro tuzemský trh.
IQVIA je poskytovatelem analytických služeb, technologických řešení a smluvních výzkumných služeb ve zdravotnictví.
TZ
