Rozjímání může pomoci řešit problémy a podpořit kreativitu. Vyplývá to ze studie, která tvrdí, že ztratit se na chvíli v myšlenkách nebo nechat mysl volně bloudit je nedoceněná činnost, která je tím prospěšnější, čím se provádí častěji. Vědci ale zjistili, že lidé se raději věnují práci, než aby si dopřáli chvíli hloubání nad svými úvahami.
Vědci z univerzity v Tübingenu chtěli zjistit, proč se lidé zdráhají sedět v klidu a jen tak si pro sebe přemýšlet, i když jsou jediným živočišným druhem, který je toho schopný. Zkoumali proto skupinu více než 250 lidí, které povzbuzovali k bezcílnému rozjímání. Autoři výzkumu zjistili, že tato činnost účastníkům studie přinášela mnohem větší uspokojení, než jaké předpokládali.
Studie také odhalila, že rozjímání může pomáhat při řešení problémů, zvyšovat kreativitu, posilovat představivost a přispívat k pocitu vlastní hodnoty. Přesto se většina lidí spíše nechá rozptýlit, než aby se ponořila do vlastních myšlenek nebo jen zírala z okna.
Chytré telefony podle vědců usnadnily hledání rozptýlení a přispěly k tomu, že si lidé odvykli rozjímat. Pro některé účastníky studie proto bylo těžké trávit čas s vlastními úvahami, zejména pokud měli sklon k negativnímu myšlení.
Účastnící studie měli obecně problém odhadnout, do jaké míry je rozjímání něco, co je třeba ocenit, řekl hlavní autor studie Kou Murajama z univerzity v Tübingenu. Za atraktivnější spíše považovali jiné činnosti, dokud je vědci nepovzbudili, aby dumali nad svými myšlenkami.
„To by mohlo vysvětlovat, proč lidé dávají přednost tomu, aby byli stále zaneprázdněni, než aby si v každodenním životě užívali chvilky rozjímání nebo nechali svou představivost volně plynout,“ řekl Murajama.
V rámci experimentu měli lidé odhadnout, do jaké míry ocení, když budou 20 minut sedět o samotě a rozjímat. Měli zakázáno používat chytrý telefon, číst si nebo se procházet. Podle výsledků studie každý účastník experimentu zjistil, že jeho potěšení z této činnosti bylo mnohem větší, než očekával. To platilo i v případě, když se změnily podmínky.
Vědci účastníky studie někdy nechali ve strohé konferenční místnosti, v tmavém stanu nebo v malém a uzavřeném prostoru. Jindy nemuseli rozjímat více než čtvrt hodiny, ale stačily tři minuty. V určitých případech se ke svým pocitům mohli vyjádřit už v průběhu sezení. Další skupina dostala přístup k digitálním zařízením a bylo jí umožněno číst zprávy na internetu. Všichni ale nakonec uvedli, že čas, který strávili s vlastními myšlenkami, je příjemně překvapil.
„Tyto výsledky mají v době záplavy informací, v níž žijeme, mimořádný význam,“ řekl Murajama německým médiím.
Zdroj: allnews.cz
Foto: Shutterstock
