Lékaři Fakultní nemocnice Ostrava (FNO) ve spolupráci s vědci z VŠB – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) prokázali přítomnost mikroplastů v lidské plodové vodě a zároveň v placentě. Ve výzkumu chtějí dále pokračovat a vyhodnotit, jakým způsobem mohou tyto látky poškodit plod či komplikovat těhotenství. Novinářům to řekli zástupci týmu, který se na výzkumu podílel. Tvrdí, že prokázání mikroplastů v plodové vodě a placentě se jim podařilo jako prvním na světě.
„První informace o přítomnosti mikroplastů v placentě se objevily až v roce 2021 a jsou to velmi nové informace. Bylo to velmi překvapivé, protože do té doby se předpokládalo, že placenta by měla hrát velkou roli v ochraně nitroděložního prostředí, ve kterém vyrůstá nový život,“ uvedl přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Ondřej Šimetka. Dodal, že výzkum ostravského týmu se zaměřil nejen na přítomnost mikroplastů v placentě, ale také v plodové vodě, což dosud nikdo nezkoumal.
„Mám radost z výzkumu jako takového, že se povedlo publikovat (výsledky výzkumu) ve velmi prestižním časopise a dosáhnout velmi prestižního vědeckého výstupu. Na druhé straně z toho, co jsme našli, radost nemám. Existují různé experimentální výzkumy a ví se, že třeba u myší přítomnost mikroplastů vedla k poruše funkce placenty, rodily se menší plody a mělo to vliv i na předčasný porod. Teď je nutné ověřit, zdali se toto potvrdí i u lidí,“ řekl Šimetka. Podle něj ale není cílem děsit těhotné ženy. „Žijeme v době plastové, plasty jsou opravdu všudypřítomné, ale to, k čemu by to mohlo vést v budoucnu, je třeba nějaká regulace určitých látek,“ doplnil Šimetka.
Vzorky pro výzkum byly odebírány ženám, jejichž těhotenství komplikoval předčasný odtok plodové vody. U devíti z deseti žen byla potvrzena přítomnost mikroplastů a aditiv v plodové vodě či placentě. Výzkumníci zjistili, že množství těchto částic bylo větší v placentě než v plodové vodě. Nejčastěji byly nalezeny částice o velikosti deset až 50 mikrometrů. Nejčastěji identifikovaným materiálem byl polyetylen. „Nález polyetylenu není překvapivý, neboť se jedná o jeden z nejběžněji používaných plastů na světě,“ uvedl Jan Halfar z VŠB-TUO.
Podle vedoucího lékaře porodních sálů FNO Richarda Špačka muselo být striktně dodrženo prostředí bez přítomností plastů tak, aby vzorky nemohly být kontaminovány. „Museli jsme dát dohromady části odběrového setu tak, aby opravdu nedošlo k jakémukoliv kontaktu s plasty, protože v dnešní době jsou plasty všude. Ze zahraničí jsme sháněli všechny jehly a odběrové sety tak, aby tam žádný plast nebyl,“ podotkl Špaček. Podle něj existují práce, které ukazují, že mikroplasty spouští v organismu určité procesy. „Víme, že komplikace, které nás nutí těhotenství někdy ukončit dříve, spouští podobné procesy, jaké tvoří ty mikroplasty. Naším cílem do budoucna je zkusit ověřit, jestli přítomnost mikroplastů může spustit tyto patologické procesy, které nakonec vedou ke komplikacím v těhotenství,“ řekl Špaček. Výsledky své studie tým publikoval v odborném časopise Chemosphere.
TZ
